finanční analýza

V běžné podnikatelské praxi dochází u podnikatelských subjektů často k jevu, který je možno pojmenovat jako nedostatečné propojení informačních toků o stavu a vývoji hospodaření mezi účetním oddělením a managementem účetní jednotky.

Většinou totiž plně vytížené účetní oddělení, zajišťující agendu od fakturace, skladového hospodářství, platebního styku, vedení hotovosti až po zpracování vlastní účetní agendy, překládá pravidelně vrcholovému vedení výstupní sestavy z účetnictví v podobě výsledovky, bilance, obratové předvahy, saldokonta odběratelských a dodavatelských faktur. Tím však ve většině účetních jednotek práce s uvedenými podklady končí, byť na jejich základě lze provést důkladnou finanční a ekonomickou analýzu hospodaření podnikatelské jednotky a stanovit trendy jejího budoucího vývoje.

Řešením potom v takových případech je mnohdy vlastní intuice a cit managera, který na základě sporých a statických informací z účetnictví činí rozhodnutí, která mohou mít zásadní vliv na další vývoj a prosperitu účetní jednotky.

Programový modul Finanční analýza si klade za cíl tuto mezeru v toku informací v rámci účetní jednotky řešit. V modulu Finanční analýza je možno velmi jednoduše definovat a automaticky zpracovat veškeré elementární i složitější ukazatele finanční analýzy.

V praxi to potom pro uživatele (účetní jednotku) znamená, že prakticky kdokoli, kdykoli (kdo má příslušná práva) má velmi jednoduchým způsobem možnost zadat zpracování, výpočet a tisk přehledných tabulek a grafů ukazatelů finanční analýzy a získat tak okamžitý pohled na aktuální stav a vývoj hospodaření účetní jednotky.

Při definici je možné použít i některých definic výkazů, respektive řádků výkazu.

Metody finanční analýzy

Základní metodickým nástrojem rozborů jsou ukazatele, popisující jednotlivé složky finančního hospodaření. Nejčastěji využívané a pro potřeby odborných ekonomických pracovníků podnikatelské sféry nejpřístupnější jsou elementární ukazatele, které jsou tvořeny odvozením údajů zjištěných z účetnictví. Nejvíce využívané matematické operace na tomto stupni běžné analytické praxe jsou zde:

• součet
• rozdíl
• podíl
• procentní počet

Z hlediska charakteristiky příslušné stránky podnikatelské činnosti účetní jednotky rozdělujeme elementární ukazatele finanční analýzy do následujících skupin:

• Analýza absolutních a rozdílových ukazatelů
  • analýza trendů
  • ukazatele struktury (procentní rozbor)
  • analýza fondů finančních prostředků

• Analýza poměrových ukazatelů
  • ukazatelé rentability a produktivity
  • ukazatelé likvidity
  • ukazatelé zadluženosti
  • ukazatelé aktivity

Analýza absolutních a rozdílových ukazatelů

Absolutní ukazatelé jsou takové údaje, které pro potřebu hodnocení není nutno upravovat . Je možno je přímo použít k rozboru vývojových trendů a k rozboru procentnímu.

Analýza trendů

Analýza trendů se zabývá dynamickým vývojem vybraných účetních veličin v čase. Vyhodnocením vývoje za minulé období lze odvodit pravděpodobný vývoj sledované účetní veličiny do budoucnosti.

Analýza poměrových ukazatelů

Ukazatelé rentability a produktivity

Cílem, který většina společností považuje za hlavní je ziskovost společnosti. Zisk společnosti však v absolutní hodnotě nám neumožní porovnávat hodnoty mezi různými společnostmi. Proto se většinou zisk porovnává s jinou hodnotou, čímž dostáváme poměrové ukazatele rentability.

Pro výpočet se používá několik kategorií zisku:

• provozní zisk (zisk z hlavní činnosti, bez vlivu finančních a mimořádných operací
• čistý zisk (zisk po zdanění)
• zisk před zdaněním a úroky (zisk před odečtením nákladových úroků a daní)
• čistý zisk před odpisy, daněmi a nákladovými úroky

Mezi základní skupiny ukazatelů rentability patří:

• rentabilita kapitálu (poměr zisku k vynaloženému celkovému, nebo celkovému kapitálu) ukazatelem rentability celkového kapitálu je vyjádřena celková efektivnost podniku (produkční síla). Z hlediska kategorie zisku se zpravidla používá zisk před zdaněním a placenými úroky
• rentabilita vlastního kapitálu (poměr zisku k vlastnímu kapitálu) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři (kolik se vydělalo z prostředků vložených akcionáři, hodnota by měla být vyšší než míra výnosu bezrizikové alokace kapitálu na finančním trhu.
• rentabilita tržeb ( tzv. zisková marže, vyjadřuje kolik dokáže podnik vyprodukovat zisku na 1 Kč tržeb. Pro každé odvětví existuje odpovídající rentabilita tržeb.
• rentabilita nákladů (je doplňkovým ukazatelem k ukazateli rentabilita tržeb, ukazuje kolik je společnosti schopná vyprodukovat zisku na 1 Kč nákladů. K výpočtu se používá zisk před zdaněním, nebo provozní zisk.

Ukazatele zadluženosti

Pojmem zadluženost je vyjadřována skutečnost, že podnik využívá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu, tak riziko.

• poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (vyjadřuje proporci, v níž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů). Vysoká hodnota tohoto ukazatele znamená vysokou stabilitu společnosti, ale vzhledem k tomu, že financování vlastního kapitálu je nejdražší, vyjadřuje současně nepříznivý vliv na rentabilitu společnosti. Naopak nízká hodnota ukazatele znamená vyšší riziko úpadku. Doporučuje se aby hodnota ukazatele neklesla pod 30%.
• poměr cizího kapitálu a celkových aktiv (ukazatel věřitelského rizika). Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je riziko věřitelů a akcionářů. Doporučuje se, aby hodnota ukazatele nepřesáhla 70%.

Ukazatele likvidity

Likvidita je momentální schopnost uhradit splatné závazky.

• ukazatel běžné likvidity (likvidity třetího stupně) poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky splatnými do 1 roku. Ukazuje kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku (kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovost. Za optimální je považována hodnota ukazatele 2:1, tj. jednotka krátkodobých závazků je kryta dvěma jednotkami oběžných aktiv.
• ukazatel pohotové likvidity (likvidity druhého stupně) poměr mezi pohotovými oběžnými aktivy (oběžná aktiva minus zásoby event. minus nedobytné pohledávky) a krátkodobými závazky. Za optimální je považována hodnota ukazatele 1:1.
• ukazatel peněžní likvidity (likvidita prvního stupně)

poměr mezi hotovostí ( peníze v pokladně, na běžném účtu, šeky, ceniny) a krátkodobými závazky.
Doporučované hodnoty ukazatele se pohybují mezi 10 a 20%.

Ukazatele aktivity (obratu)

Vyjadřují schopnost manažerů řídit položky pracovního kapitálu a měří rychlost obratu jeho jednotlivých složek (vázanosti kapitálu). Jedná se o ukazatele rychlost obratu , nebo doba obratu. Nejčastěji se sleduje obrat zásob, pohledávek, obrat stálých aktiv

• rychlost obratu zásob je definována jako poměr tržeb a průměrného stavu zásob výsledkem je absolutní číslo, které znamená počet obrátek, tj. kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku a opět v nákup zásob.
• doba obratu zásob je poměrem průměrného stavu zásob a průměrných denních nákladů (celkové náklady / 365). Ukazatel podává informaci za kolik dní se položka (zásoby) jedenkrát obrátí.Obecně platí, že čím vyšší je počet obrátek a čím nižší doba obratu tím lépe.To však platí pouze do té míry, aby byl zajištěn dostatek materiálu pro plynulou výrobu a dostatek hotových výrobků s ohledem na poptávku zákazníků.
• rychlost obratu pohledávek je vyjadřována jako poměr tržeb a průměrného stavu pohledávek udává v podobě počtu obrátek jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky.

- doba obratu pohledávek je vyjadřována jako poměr průměrného stavu pohledávek a průměrných denních tržeb (tržby / 365) ukazuje jak dlouho, kolik dní se majetek vyskytuje ve formě pohledávek, resp. za jak dlouhé období jsou pohledávky v průměru spláceny.

• ukazatel obratu dlouhodobého hmotného majetku je vyjádřen jako poměr tržeb k hmotnému majetku v zůstatkové ceně. Je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání dlouhodobého hmotného majetku. Vyjadřuje jaká částka tržeb byla vyprodukována z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku.

Vyhodnocení plánů a porovnání se skutečností

Kromě ukazatelů finanční analýzy lze vyhodnocovat v tabulkové i grafické podobě jednotlivé plány (rozpočty), např. plány za jednotlivé měsíce roku a porovnávat je mezi sebou i se skutečností. Zejména v grafickém operativním náhledu jsou jasně prezentovány trendy plánu a porovnáván s vývojem skutečných hodnot.  

Funkcionalita soustavy plánů slouží zejména k tvorbě ročního plánu. 

Časová dimenze:

• rok
• pololetí
• čtvrtletí
• měsíce

Dimenze struktury:

• žádná
• útvary
• zakázky
• nákladové okruhy
• vozidla
• zaměstnanci

Struktura plánu se jako doposud přebírá z definice výkazu, účel plán/rozpočet.

Soustavy plánů mohou mít libovolný počet variant soustav plánů (reálná, optimistická, pesimistická varianta...).

Jednou akcí se vygeneruje soustava plánů pro danou variantu. 

Plánované hodnoty lze přebírat ze skutečnosti minulého (případně i běžného nebo předminulého období) nebo z jiné varianty soustavy plánů. Přebírané hodnoty lze při generování i následně korigovat koeficientem nárůstu, lze korigovat zvlášť náklady a výnosy.

Pochopitelně plánované hodnoty mohou být i prázdné a údaje se naimportují z tabulek excelu nebo pořídí ručně na nejnižší úrovni. Plány na nejnižších úrovních se tedy individuálně upraví se zahrnutím vlivů změn plánů jednotlivých útvarů, zakázek,... v čase a akcí sumování se hodnoty vysumují celou hierarchií soustavy plánů. 

Soustavy plánů lze přehledně znázornit v matici plánů podle dimenze času a struktury, označený plán z matice plánů lze otevřít a případně editovat.